Byl pozdní večer, byl první máj. Večerní máj, byl lásky čas.

Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.

Leč máj není jen o lásce, osud tomu chtěl a pro studenstvo čtvrtých ročníků středních škol je máj tak trochu postrachem. Za pár desítek hodin budou opět zahájeny zkoušky z dospělosti. Nemohu tedy zahájit své pojednání jinak, nežli

přáním všem maturantům, aby u životních zkoušek uspěli. Aby se prokázalo, že se naučili vše, co je třeba, tedy že jejich úpěnlivá snaha a obrovské úsilí všech učitelů nepřišly nazmar. Také jim přeji za celý náš sbor, aby se jich drželo pověstné štěstí a aby jejich nervová soustava nápor zvládla v přijatelné pohodě. Inu, držíme všem palce, ať maturity dopadnou na výbornou.

Hodně vody už proteklo údolím pod naší školou v řece Jizeře od posledního povídání o naší škole. Mezitím se ve škole událo tolik zajímavostí, že zcela jistě stojí některé za připomenutí. Naši sportovně založení žáci se zúčastnili mnoha turnajů a mnohdy dosáhli velkých úspěchů. Za všechny si připomeňme úžasný postup do krajského kola ve stolním tenise, kde naše děvčata nestačila jen na profesionálky z Vlašimi. Že máme super žáky, jsme viděli i při jednom z nejnáročnějších závodů Spartan Race 2015. Aranžérky opět zabodovaly při M ČR ve špendlení a přivezly stříbrné medaile. Pekaři, barmani a cukráři vozí ze soutěží pravidelně spoustu ocenění, medailí a pohárů. Trošku to svádí k tomu říci si, že je to už normální. Ale věřte, není. Za všemi těmi úspěchy stojí neskutečná dřina, velké obětování se, mnohdy hodiny a dny příprav. A pak přijedete na prestižní soutěž a porota „má poněkud podivné názory“. Přál bych nejen našim žákům, ale i žákům všech ostatních škol, aby poroty rozhodovaly vždy spravedlivě. Aby se mohli radovat opravdu ti nejlepší. Naši žáci se přesto radovali často a já jim za to děkuji. Proslavili nejen sami sebe, ale dělají čest i naší škole. Umění našich žáků už se doneslo až do matičky Prahy a oslovují nás známé hotely a vyhlášené cukrárny a kavárny se žádostí o kontakty na naše žáky, aby jim mohly nabídnout zaměstnání. Vidíte, toto je cesta k životnímu úspěchu.

Žáci ekonomických oborů se letos opět pustili do soutěže Business Point 2015. Náš tým postoupil do finále, ale do užšího výběru už nikoli. Přesto patří všem z týmu poklona, protože si pořádně „mákli“ a ukázali, že i oni umí.

Rád bych se ještě vrátil do únorových dní k soutěži Karmel Cup. Naše škola připravila soutěž pekařů, cukrářů a barmanů. Rozhodli jsme se, že tuto soutěž budeme pořádat na poněkud jiné bázi než ostatní organizátoři. Všechno do posledního detailu organizovali a připravovali žáci školy. Pokusili jsme se tak teorii = výuku u maturitních oborů otestovat ve skutečné praxi. Ukázalo se, že žáci tento těžký úkol zvládli většinou na výbornou. Smekám před nimi klobouk, stejně jako před celým sborem, který takovouto soutěž nikdy dříve nepřipravoval. V tomto druhu organizace budeme pokračovat i v dalších letech. Naši žáci tak budou mít výhodu, neboť půjdou do zaměstnání již s některými zkušenostmi, které žáci jiných škol nemají.

V dnešním pojednání bych rád komentoval i současný trend školství, a tím je zaměření se na technické obory. Nemyslím si, že je to úplně správný směr. Posledních deset, patnáct let dochází k tvrdé automatizaci výroby. Skoro bych se nebál přirovnání s dobou technických revolucí. Co taková automatizace znamená? Jednoznačně úbytek pracovních míst. K tomu si je třeba přidat řadu vyjádření vlastníků průmyslových firem, že oni ani o pracovníky nestojí, že se jim vyplatí investovat do robotizace výroby. Z toho jednoznačně vyplývá, že nejperspektivnější jsou obory zaměřené na služby a obchod a samozřejmě obory zaměřené na práci s výpočetní technikou či s informacemi. Když to napíši hodně lidově – jíst a nakupovat, dávat děti do škol či hledat informace budeme vždy. J

O budoucnost se tedy obory naší školy opravdu bát nemusí. Přeji všem krásné májové dny. Štefan Klíma