Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Aprílové počasí nám v posledních dnech přineslo pěkně vlezlou zimu. Studený vítr, černé mraky, déšť, a dokonce i kroupy nás mučily každý den. Oč horší bylo počasí venku, o to víc jsme se ve středu 19. dubna zahřáli ve ŠKODA AUTO Muzeu.
V tento den nás děvčata z oboru „Předškolní a mimoškolní pedagogika“ provedla světem pohádek, uvedla nás do 17. století i do tajemného zákoutí duší jeptišek z Karmele. Absolventské představení s názvem Z pohádky do pohádky muselo zahřát a pobavit naprosto každého diváka. A věru, představte si, že
si jich našlo cestu do hlediště více než 420.
Diváci byli uvedeni do muzikálu následujícími slovy:
BYLO, NEBYLO, DÁVNO, NEDÁVNO, ZA DEVATERO HORAMI A DEVATERO ŘEKAMI, V POSVÁTNÉM HISTORICKÉM TROJÚHELNÍKU MEZI BEZDĚZEM, JEŠTĚDEM A TROSKAMI, U ŘEKY JIZERY, NA POSLEDNÍM HRADEBNÍM NÁDVOŘÍ STÁL ZÁMEK, JENŽ ZOVE SE KARMEL. KARMEL VZNIKLA PŘED MNOHA STY LETY V MÍSTĚ, KDE VYVĚRAL PRAMEN ŽIVÉ VODY.
PŘED 115 LETY SE V ZÁMKU ZRODILA STŘEDNÍ ŠKOLA, KTERÁ ZDE SÍDLÍ DODNES. V PRŮBĚHU LET SE ŠKOLA VYVÍJELA A OBDOBÍ PROSPERITY SE STŘÍDALY S LETY CHMURNÝMI. ČASTO SE V SOUVISLOSTI S TAJEMNÝMI DĚJI NA KARMELI MLUVÍ O MRTVÝCH JEPTIŠKÁCH, KTERÉ ZA TMY PUTUJÍ PO DOMĚ A HLEDAJÍ VYSVOBOZENÍ. NIKDY VŠAK NIKDO TYTO POVĚSTI OSOBNĚ NEPOTVRDIL. AŤ TAK ČI ONAK, VŽDY SE ALE DÍKY ŽIVÉ VODĚ VŠE NA KARMELI V DOBRÉ OBRÁTÍ.
1. 11. 2011 BYL NA KARMELI ZVOLEN NOVÝ PANOVNÍK. KRÁTCE POTÉ ZAČAL SE SVÝMI RÁDCI PŘIPRAVOVAT VELIKÁNSKOU ZMĚNU. Z HISTORICKÉ KRONIKY VYČETL, ŽE SLAVNÝ ASTRONOM PŘEDPOVĚDĚL KARMELI SLÁVU, KTEROU ZÍSKÁ POTÉ, CO VE SVÝCH ZDECH PŘIVÍTÁ A BUDE VYCHOVÁVAT PANÍ UČITELKY A CUKRÁŘE A PEKAŘE A ARANŽÉRKY A EKONOMY, OBCHODNÍKY, PRODAVAČE ČI INFORMATIKY.
ASTROLOG TEHDY PRAVIL:
VIDÍM ŠKOLU KARMELSKOU, JEJÍŽ SLÁVA HVĚZD SE BUDE DOTÝKATI, JAKMILE ZE ŠKOLY ZAČNOU ÚŽASNÉ PRINCEZNY UČITELKY VYCHÁZETI.
UPLYNULO CIRKA DVACET MĚSÍCŮ A 22. DUBNA LÉTA PÁNĚ ROKU 2013 SEŠLA SE VE ZDECH KARMELSKÝCH STOVKA DÍVEK, JEŽ PRINCEZNAMI OVLÁDAJÍCÍMI UČITELSKÉ ŘEMESLO SE STÁTI CHTĚLY. KRÁLOVSKÉ ÚKOLY SPLNILO 28 DÍVEK, KTERÉ ZÁHY NATO V ZÁŘÍ ZAČALY ŠKOLU NAVŠTĚVATI.
TAK JAKO PLYNE VODA V ŘECE JIZEŘE, UPLYNULY 4 ŠKOLNÍ ROKY A DNES PŘED VÁMI BUDE STÁT 25 PRINCEZEN, KTERÉ K VELKÉMU ŽIVOTNÍMU KROKU SE BLÍŽÍ. ZKOUŠKU Z DOSPĚLOSTI SI ALE UŽIJÍ AŽ V KVĚTNU. PRO DNEŠEK SI PRO DIVÁKY PŘIPRAVILY UKÁZKU TOHO, CO SE ZA 3,5 ROKU NAUČILY NA KARMELI. A VĚŘTE, ŽE TOHO NEBUDE MÁLO. V NÁSLEDUJÍCÍCH DVOU HODINÁCH VÁM PŘEDVEDOU DVA KLASICKÉ DIVADELNÍ KUSY, ZAHRAJÍ NA KLÁVESY, KYTARY A DOPROVODNÉ NÁSTROJE LIDOVÉ A FOLKOVÉ PÍSNĚ. DĚVČATA SI PRO VÁS PŘIPRAVILA I PROSLULOU KARMELSKOU BALADU. PO PŘESTÁVCE NA DIVÁKY ČEKÁ POHÁDKOVĚ MUZIKÁLOVÁ ČÁST „Z POHÁDKY DO POHÁDKY“ A NA ZÁVĚR UKÁŽÍ DĚVČATA, ŽE OPRAVDU PŘÍBĚH NEKONČÍ….
Dnešní pojednání však nebude ani tak o obsahu (fotky si můžete prohlédnout níže a video zveřejníme cca v půlce května), ale o všem, co točilo kolem dějin. Představení mělo původně být ve Sboru českých bratří. Bohužel se vyskytly komplikace 14 dní před termínem. Museli jsme vyřešit přesun, který přinesl i drobné komplikace se vstupenkami, za které se omlouvám. Jsme rádi, že jsme muzikál mohli odehrát v prostoru muzea, protože nám umožnil některé technické vymoženosti, jež jinde rozhodně zrealizovat nejdou. Poprvé jsme v reálu použili kompletní ozvučovací aparaturu, kterou jsme zakoupili. Karel Stanko (náš „ajťák“ a „první milovník“) neměl moc času naučit se vše ovládat, přesto vše skvěle zvládl a za to mu patří mé poděkování – stejně jako Petru Paličkovi, který s ozvučením pomáhal. Chtěl bych poděkovat i všem dalším kolegyním, které připravily děvčata na jednotlivá vystoupení – Ivě Benišové, Martině Fodorové, Ladě Blažejové a Vlastě Šléglové. Poděkování vyslovuji i paní učitelce třídní – Gábině Zakonovové, i ona měla v zákulisí spoustu práce, která bývá často nedoceněná.
Jsem velmi rád i za podporu od ostatních členů sboru (mimo jiné panu školníkovi, cukrářkám za překrásný dort a dalším), ať už organizační či jinou, a velmi si vážím pomoci žákyň třídy PG2, které v pozadí odvedly tu „černou a úmornou práci“ při přípravě zabezpečení a zázemí či přímo v průběhu představení.
Vážení čtenáři, nejpodstatnější ale včera byly žákyně čtvrtého ročníku oboru „Předškolní a mimoškolní pedagogika“, které odehrály všechna představení (s výjimkou dvou písní talentu naší školy Mathiase Novaka). Před 3,5 roky přišla k nám do školy děvčata, která určitě ani netušila, jak náročný obor si vybrala. Dovednostní odborné předměty (ale nejen ty) dávaly mnohým zabrat tak moc, že nejedna slza z jejich krásných očí ukápla. Byly a jsou minuty, hodiny a možná i dny, kdy mě a zřejmě i některé další členy sboru proklínají a do dálav všelijakých posílají. Ano, pedagogika je opravdu nejtěžší středoškolský obor. Ale má své kouzlo. A to kouzlo jsme mohli vidět včera večer. Z patnáctiletých děvčat, která mnohdy ani hudební nástroj nedržela v ruce a o notách neměla ani ponětí, se za necelé 4 roky stala úžasná stvoření. Najednou jich byl plný sál a svým zlatem v hrdle, hereckým umění, kejklířskými akrobatickými kreacemi či dovedností hrát na klavír a kytaru rozdávaly radost publiku. V mnohých výkonech bylo celé jejich srdce a celá jejich duše. Bylo to krásné sledovat. Byly chvíle, kdy opravdu nejen mně běhal mráz po zádech a kdy mnohým maminkám a babičkám tekly slzy po tváři.
Jsem opravdu rád, že jeviště prozářilo nejen osvětlení, ale i nabyté dovednosti maturantek. Určitě se nemají za co stydět a mohou být na sebe hrdé. Stejně tak jejich rodiče a příbuzní. Devatenáctý duben byl dnem, kdy jim patřila prkna, která znamenají svět. Dnem s velkým D. Dnem, na který nikdy do smrti nezapomenu, a věřím, že ani ony ne. Dnem, který už jim nikdy nikdo nevezme.
Děvčata, kolegyně a kolegové, děkuji vám všem. Jsem rád, že jsem u „toho“ mohl být a mohl se cítit hrdý, že řídím takovou školu a že v ní máme tak šikovné žákyně (a žáky) a tak výborné učitele.
PS Když jsem večer přivezl do školy poslední klavír a následně stál u auta na nádvoří našeho „zámku“, zdálo se mi, jakoby hvězdičky zářící na nebi byly o notný kus blíže k naší škole. Zdálo se mi, jakoby se škola těch zářících hvězd dotýkala…..
Štefan Klíma
Právě čtete
Další rubriky
Novinky
Přijímací řízení
Nejnovější články
Vánoční slovo ředitele 2024
21. 12. 2024Výborné výsledky naší školy u maturit
18. 11. 2024Karmelské slavnosti 2024
9. 11. 2024Den otevřených dveří 2024/25
30. 9. 2024Učitel/ka informatiky a ekonomiky
17. 9. 2024